NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR ČELJABMETALLURGSTROJE

NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR ČELJABMETALLURGSTROJE (rus. Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) Čeljabmetallurgstroja) 1.

Další oficiálně používané označení: Čeljablag.

Zřízen: 3. 1. 1943 2.

Zrušen: 22. 5. 1947 přejmenováním na ČELJABLAG (viz) 3.

Byl podřízen: Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Lidového komisariátu (později Ministerstva) vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS NKVD [MVD] SSSR).

Nacházel se: na jižním Uralu na území Čeljabinské oblasti 4.

Správa sídlila: v městě Čeljabinsku 5.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 12. 1943 11806; 1. 1. 1944 11482; 1. 1. 1945 11071; 1. 1. 1946 5478; 1. 1. 1947 13915.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba Čeljabinského hutního závodu; výroba a montáž kovových konstrukcí; montáž výrobního zařízení; vyzdívání průmyslových pecí; výstavba teplárny; hloubení křemencového lomu a Turgojakského vápencového dolu 6; těžba dřeva (kromě jiného v Ilmenské přírodní rezervaci 7); bytová výstavba; stavba drtícího a třídícího závodu a lokomotivního depo na Turgojakské šachtě; stavba Bakalského kombinátu na úpravu rudy; práce v Nižněuvělském rudném dole 8; práce na stavbě 859; stavba drožďárenského provozu; práce na obnově průmyslových podniků a zařízení v městě Čapajevsku (stavba druhého provozu závodu č. 15 Lidového komisariátu muniční výroby SSSR [rus. Narodnyj komissariat bojepripasov SSSR nebo zkr. NKB SSSR]); stavba silnic; stavba zařízení na granulování strusky; bytová a komunální výstavba: zdravotnická zařízení, zařízení pro děti a dům kultury (sic!); stavba závodu na výrobu měřících přístrojů Těplopribor; práce pro Rudbakalstroj; výroba: karbidu, onucí, obuvi a válenek.

  1. Čes. (dosl.) Čeljabinské hutní stavby; předtím do srpna 1942 Bakalmetallurgstroj nebo Bakalstroj (čes. [dosl.] Bakalské hutní stavby). ↩

  2. Patrně místo zrušeného Bakallagu (viz); protože však v hlášeních nebylo zaznamenáno, že jde pouze o nový název dosavadního komplexu, byla patrně setrvačností někdy používána obě pojmenování. Což samozřejmě nebylo příliš přehledné – ale možná právě takový byl záměr. ↩

  3. Patrně* *po převedení v dubnu tohoto roku Čeljabmetallurgstroje ze správy Ministerstva vnitra SSSR (rus. Ministěrstvo vnutrennich děl SSSR nebo zkr. MVD SSSR) do správy „civilního“ Ministerstva těžkého strojírenství SSSR (rus. Ministěrstvo tjažologo mašinostrojenija SSSR nebo zkr. MTS SSSR). ↩

  4. Podle historiků specializovaných na shromažďování informací o táborech na Uralu byl Nápravněpracovní tábor Čeljabmetallurgstroje rozdělen na čtyři táborové úseky (viz Chimkiský táborový úsek pozn. 1) obhospodařující vězně a šestnáct pracovních oddílů příslušníků Armády práce (viz Kaspijlag pozn. 1). V některých pracovních oddílech bylo jen tisíc a naopak v jiných až sedm tisíc zpravidla nuceně pracovně nasazených (mobilizovaných) občanů SSSR německé národnosti; oddíly byly rozděleny do pracovních kolon a přiděleny na různá staveniště (rus. strojploščadka) a na každém staveništi byl zřízen tábor. Ozbrojený dozor nad vězni a příslušníky Armády práce zabezpečovalo sedm divizí Vnitřní ochrany republiky (rus. Vnutrennaja ochrana respubliki nebo zkr. VOChR; šlo o vojenské útvary Lidového komisariátu vnitra Ruské sovětské federativní socialistické republiky vykonávající strážní službu a dozor ve vězeňských zařízeních) každé o síle dvou až pěti čet. ↩

  5. V městě Čeljabinsku v letech 1941─1960 sídlily rovněž správy dalších táborů: 1941─1943 Bakallagu 1946─1951 Čeljablagu, 1949 Stavby 859 s nápravněpracovním táborem, 1949─1953 Stavby 247 s nápravněpracovním táborem, 1953─1960 Kuzněclagu a 1955 Makarlagu (všechny viz). ↩

  6. U jezera Turgojak a stejnojmenné osady na severní hranici města Miassu. ↩

  7. Ilmenská přírodní rezervace V. I. Lenina (rus. Ilmenskij gosudarstvennyj zapovednik imeni V. I. Lenina nebo zkr. IGZ im. V. I. Lenina) – jméno zakladatele sovětského státu nese stále (sic!) – byla založena v roce 1920; je proslulá mimořádným bohatstvím vzácných minerálů a borovicovými a březovými lesy. ↩

    Přímo v rezervaci byla umístěna dvě táborová střediska (tábory) s kapacitou 300 vězňů.

  8. V povodí řeky Uvělky již od Čeljabinsku. ↩