NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR A STAVBA ZAKAVKAZSKÉHO HUTNÍHO ZÁVODU

NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR A STAVBA ZAKAVKAZSKÉHO HUTNÍHO ZÁVODU (rus. Ispravitělno-trudovoj lager [ITL] i Stroitělstvo Zakavkazskogo metallurgičeskogo zavoda).

Další oficiálně používaná označení: Zakmetallurgstroj; ZMS.

Zřízen: 27. 5. 1944.

Zrušen: 24. 4. 1946.

Byl podřízen: Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS NKVD SSSR).

Nacházel se: v Zakavkazsku v Gruzínské sovětské socialistické republice (dnes samostatná Gruzínská republika; gruz. Sakartvelos Republika).

Správa sídlila: v metropoli republiky Tbilisi.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 6. 1944 3300 1; 1. 1. 1945 8827; 1. 12. 1945 4199; 20. 2. 1946 4823.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba Zakavkazského hutního závodu v lokalitě Tbilisi 2; stavba rudné základny v lokalitě obce Verchnij Daškesan a tepelné elektrárny v lokalitě Kirovabadu 3; těžba tufu v Arménii 4; těžba dřeva; pomocné zemědělské práce; rybolov v Kaspickém moři 5; opravy vagonů a plošinových nákladních vozů; stavba závodu na výrobu kovových konstrukcí; výroba kovových konstrukcí; stavba Bulačaurského vodovodu 6; stavba Zestafonského závodu na feroslitiny 7; stavba mostu přes řeku Kuru 8; železniční stavby; stavba silnic; stavba úpravárenského závodu trustu Čiaturmarganěc 9; bytová výstavba; práce ve slévárnách.

  1. 14. 7. 1944 byl pro potřebu stavby Zakavkazského hutního závodu ještě zřízen Zakavkazský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra SSSR č. 181 (viz) s plánovanou kapacitou až sedm tisíc válečných zajatců. ↩

  2. Zřejmě dnešní Rustaveský hutní kombinát v městě Rustavi třicet kilometrů východně od Tbilisi; od roku 1996 součást gruzínské státní akciové společnosti Saksamtometalurgia. ↩

  3. Verchnij Daškestan byly patrně doly v Daskesenu na severozápadě sousedního Ázerbájdžánu (ázerb. Daskäsän) a Kirovabad je dnešní město Gjadža rovněž na severu Ázerbájdžánu (ázerb. Gäncö); od roku 1991 samostatná Ázerbájdžánská republika (ázerb. Azärbaycan Respublikas). ↩

  4. Dnes samostatná Arménská republika (arm. Hajastan Hanrapetuťjun). ↩

  5. V Ázerbájdžánu. ↩

  6. Přesnou dislokaci a ev. dnešní název místa se nám nepodařilo zjistit. ↩

  7. V městě Zestafoni ve střední Gruzii (gruz. Zestapponi); dodnes vyrábějící a od roku 1996 součást gruzínské státní akciové společnosti Saksamtometalurgia. ↩

  8. Ve východní Gruzii. ↩

  9. V městě Čiatura ve střední Gruzii (gruz. Chiatura); dodnes vyrábějící Čiaturský manganový závod je od roku 1996 součásti gruzínské státní akciové společnosti Saksamtometalurgia. ↩