NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR A STAVBA VOLŽSKO-DONSKÉ VODNÍ CESTY

NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR A STAVBA VOLŽSKO-DONSKÉ VODNÍ CESTY (rus. Ispravitělno-trudovoj lager [ITL] i Stroitělstvo Volgo-Donskogo vodnogo puti).

Další oficiálně používané označení: Volgodonstroj.

Zřízen: 13. 3. 1948.

Zrušen: 14. 1. 1949 a nahrazen KALAČSKÝM NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM a CIMLJANSKÝM NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (oba viz).

Nacházel se: v Povolží ve Stalingradské (dnes Volgogradská) oblasti na jihu Ruska.

Správa sídlila: nejprve 85 km západně od Stalingradu (dnes Volgograd) v Kalačském okrese v obci (dnes město) Kalač na Donu a potom v nejbližší železniční stanici Donskaja.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 6. 1948 1141; 1. 12. 1948 12355; 1. 1. 1949 9590.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba Volžsko-donské vodní cesty 1 a další stavební práce zaměřené na komplexní využití vodních zdrojů Dolního Donu.

  1. Volžsko-donský průplav spojující Volhu s Donem; začíná v jižní části Volgogradu (dř. Stalingrad) a končí u Kalače na Donu. Je dlouhý 101 km a má třináct zdymadel. ↩