AKŤUBINSKÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE

AKŤUBINSKÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE (rus. Akťubinskij lager Narodnogo komissariata vnutrennich děl [NKVD] SSSR dlja vojennoplennych) 1.

Byl zřízen koncem roku 1940 ve střední Asii v Kazašské sovětské socialistické republice (od roku 1991 samostatná Kazašská republika; kaz. Kazakhstan Respublikasy) na území Akťubinské oblasti (dnes Aktobská oblast; kaz. Aktöbe oblysy) v městě Akťubinsk (dnes Aktöbe) a kontingent tvořili bývalí příslušníci polské Zemské armády 2. Po polsko-sovětské dohodě z 30. 7. 1941 se většina přihlásila do vznikající nové polské armády pod velením generála Wlodzislawa Anderse 3 a v táboře zůstal pouze malý kontingent 289 nepřijatých, buď pro neuspokojivý zdravotní stav nebo protože byli německého původu. Po útoku Německa na Sovětský svaz v červnu 1941 byli v táboře soustřeďováni také zajatí němečtí vojáci. V lednu 1942 byli však část nasazena na práci do Kimpersajského niklového dolu a převedena do nedalekého KIMPERSJALAGU (viz) a část byla přemístěna do BASJANOVSKÉHO TÁBORA (viz) a těžila rašelinu pro Lidový komisariát elektráren SSSR (rus. Narodnyj komissariat elektrostancij SSSR nebo zkr. Narkomat el.-st. SSSR). V červnu 1942 byl tábor zrušen 4.

  1. Byl podřízen Správě pro válečné zajatce Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Upravlenije po vojennoplennym Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. UV NKVD SSSR). ↩

  2. O Zemské armádě viz Borovičský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu (Ministerstva) vnitra SSSR č. 270 pozn. 2. ↩

  3. O rok později předislokované ze Sovětského svazu na Střední Východ. ↩

  4. Zřejmě na stejném místě byl v roce 1944 zřízen Akťubinský tábor Správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu vnitra SSSR č. 222 (viz). ↩