NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR „JeO“
NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR „JeO“ (rus. Ispravitělno-trudovoj lager [ITL] „JeO“) 1.
Další oficiálně používané označení: Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) i Stroitělstvo rudnika.
Zřízen: 10. 1. 1951.
Zrušen: 14. 5. 1953 přejmenováním na GAGARLAG (viz).
Byl podřízen: Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS MVD SSSR) a od 2. 4. 1953 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva spravedlnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva justiciji SSSR nebo zkr. GULAG MJu SSSR).
Nacházel se: v Krymské oblasti Ruské sovětské federativní socialistické republiky (od roku 1954 Ukrajinské sovětské socialistické republiky; dnes Autonomní republika Krym v samostatné Ukrajinské republice) na poloostrově Krym (ukr. Krymskij pivostriv; dnes Avtonomna Respublika Krim).
Správa sídlila: nejprve v železniční stanici Sarygol (později Ajvazovskaja; dnes předměstí Feodosie) na jihozápadním pobřeží u Černého moře a potom ve vnitrozemí v městě Simferopolu (ukr. Simferopol).
Oficiálně udávané počty vězňů: 15. 3. 1953 2445; 1. 5. 1953 2165.
Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: zakládání rudného dolu; těžební práce; stavba Dieselovy elektrárny; stavba betonárky.
-
Význam písmenového kódu v názvu ruští historici nevysvětlují. ↩