AKŤUBINLAG

AKŤUBINLAG (zkr. z rus. Akťubinskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Akťubinský nápravněpracovní tábor).

Další oficiálně používaná označení: Akťubinkombinat; Akťubinstroj; Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) i Stroitělstvo Akťubinskogo kombinata NKVD.

Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: Akťubinsklag.

Zřízen: 27. 2. 1940.

Zrušen: 24. 4. 1946 a nahrazen Akťubinskou nápravněpracovní kolonií Správy nápravněpracovních táborů a kolonií Ministerstva vnitra Kazašské SSR (rus. Akťubinskaja ispravitělno-trudovaja kolonija Upravlenija ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Ministěrstva vnutrennich děl Kazachskoj SSR nebo zkr. Akťubinskaja ITK UITLK UMVD Kazachskoj SSR) zabezpečující pracovní síly pro stavbu Akťubinského kombinátu a Donskou nápravněpracovní kolonii dodávající pracovní síly pro práci v Donských chromových dolech.

Byl podřízen: od 27. 2. 1940 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG NKVD SSSR); od 26. 2. 1941 Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS NKVD SSSR); od 14. 5. 1941 Hlavní správě táborů výstavby hutního průmyslu Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej po stroitělstvu predprijatij čjornoj metallurgii Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULSPČM NKVD SSSR); od 2. 7. 1941 Hlavní správě táborů důlních a hutních závodů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej gorno-metallurgičeskich predprijatij Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULGMP NKVD SSSR); od 19. 3. 1942 opět Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Lidového komisariátu vnitra SSSR.

Nacházel se: na jižním Uralu.

Správa sídlila: v Kazašské sovětské socialistické republice (od roku 1991 samostatná Kazašská republika; kaz. Kazakhstan Respublikasy) na území Akťubinské oblasti (dnes Aktobská oblast; kaz. Aktöbe oblysy) v městě Akťubinsk (dnes Aktöbe) 1.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 7. 1940 4500; 1. 1. 1941 8079; 1. 7. 1941 7181; 1. 1. 1942 10201; 1. 1. 1943 14842 2; 1. 1. 1944 11831; 1. 1. 1945 9121; 1. 12. 1945 4553 3.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba Akťubinského kombinátu niklové ocele; těžba a přeprava ze železniční stanice Kimpersaj chromové a železoniklové rudy z Donského a Kimpersajského ložiska; těžební práce v Batamšinských niklových dolech (u osady Batamšinskij severovýchodně od Akťubinsku; dnes obec Batamša); stavba Kimpersajské správy rudných dolů kombinátu Južuralnikel 4; stavba Mugodžarské těžby křemene 5; práce na Berčogurské uhelné šachtě č. 1 6; geologický průzkum; stavba teplárny a dřevozpracujícího kombinátu; stavba cihelny; těžba dřeva v Kujbyševské (dnes Samarské) a Orenburgské oblasti; bytová výstavba; stavba vodovodu; stavba lokomotivního depa; stavba železnice; stavba silnic; výroba cihel; práce ve vápence a těžba sádrovce; práce v kamenolomech; pomocné práce v zemědělství a rybolovném průmyslu; práce v krejčovských dílnách pro vlastní potřebu.

  1. Podle některých ruských historiků tvořila Akťubinsklag dvě táborová oddělení s velkým počtem táborových středisek. ↩

    V letech 1941─1942 bylo v Akťubinsku rovněž sídlo správy Kimpersajlagu (viz).

  2. Podle jiných pramenů 15567. ↩

    Z toho 1824 žen.

    2286 vězňů bylo odsouzeno za kontrarevoluční činnost.

    K 1. 11. 1942 společně s vězni Akťubinlagu pracovalo 1543 nuceně pracovně nasazených (mobilizovaných) občanů SSSR německé národnosti; kontingent nuceně pracovně nasazených občanů SSSR německé národnosti zůstal v Akťubinlagu až do konce roku 1945. Podrobněji o tomto druhu kontingentu viz Amguňlag pozn. 2 a Bělbaltlag pozn. 3.

  3. Zjištěné údaje o úmrtnosti: v roce 1941 zemřelo 1176 vězňů a v roce 1942 zemřelo 3672 vězňů. ↩

  4. V letech 1941─1942 dodával pracovní sílu na výstavbu a provoz správy kimpersajských a batamšinských niklových dolů rovněž Kimpersajlag (viz pozn. 1). ↩

  5. Jihovýchodně od Akťubinsku v Mugodžarském pohoří. ↩

  6. Důl byl pojmenován podle nedaleké obce Berčogur; kromě uhelných dolů byla v okolí Berčoguru řada závodů kamenoprůmyslu a šterkoven. ↩

    V dávné minulosti byl Berčogur jednou z prvních ruských opevněných osad v Mudžogarském pohoří.