MOSKEVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 453

MOSKEVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 453 (rus. Moskovskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Ministěrstva vnutrennich děl SSSR № 453 nebo zkr. lager GUVPI MVD SSSR № 453).

V dosud zveřejněných dokumentech je uveden v dubnu 1946. Nacházel se zřejmě v aglomeraci Moskvy. V sovětském hlavním městě ve druhé polovině čtyřicátých let pracovaly desetitisíce německých zajatců a Němců odvlečených po válce do Sovětského svazu sovětskou kontrarozvědkou SMĚRŠ 1; kontingenty se neustále nepřehledně přelévaly mezi jednotlivými táborovými odděleními zajateckých a internačních táborů rozmístěných v Moskevské oblasti a samostatnými pracovními prapory nebo byly dočasně přiřazovány ke zdejší „normálním“ nápravněpracovním táborům. Zajatci byli nasazováni na práci zejména v těžkém průmyslu a ve stavebnictví; například společně s vězni ze STAVBY 90 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (viz) stavěli hlavní budovu Moskevské státní univerzity na jihozápadě Moskvy na Leninských (dř. a dnes opět Vorobjovských) horách a podle ruských historiků postavili také všech šest dalších výškových budov tvořících tehdejší dominanty Moskvy, spolu s vězni ze STAVBY 560 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM stavěli sídliště na severozápadě města v Tušinu a kolonie patrových domků v sídlištích na západním okraji Moskvy u dnešní stanice metra Filjovskij park a v ulici Vatutina, v centru metropole v Běgové ulici u Běloruského nádraží a na východním okraji centra ve čtvrti Lefortovo 2, zřejmě společně s vězni KURJANOVSKÉHO NÁPRAVNĚPRACOVNÍHO TÁBORA (viz) postavili Kurjanovskou větrací stanici (rus. Kurjanovskaja stancija aeraciji), pracovali na stavbě stadionu Dynamo (rus. Dinamo) 3, postavili hlavní budovu Ústavu atomové energie I. V. Kurčatova 4 a podíleli se na dalších průmyslových stavbách a bytové výstavbě. Tábor je zmiňován ještě v dochovaných výkazech z ledna 1949 a zřejmě po ukončení repatriace válečných zajatců z druhé světové války ze Sovětského svazu zpět do zemí svého původu v roce 1950 byl zřejmě zrušen. Mezitím v roce 1948 vznikl další MOSKEVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 466 (viz).


  1. O SMĚRŠi viz Lvovský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Ministerstva vnitra SSSR č. 275 pozn. 2. 

  2. Domky byly stavěny podle plánů německých projektantů vybraných z řad zajatců a výrazně se odlišovaly od okolní tradiční zástavby; dodnes pamětníci těmto koloniím přezdívají „malé Německo“ (rus. Malenkaja Germanija). 

  3. Viz rovněž Krasnogorský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra SSSR č. 27. 

  4. Rus. Institut atomnoj energiie im. I. V. Kurčatova; dnešní Ruské vědecké středisko Kurčatovský ústav (rus. Rossijskij naučnyj centr [RNC] Kurčatovskij institut).