MONĚTNO-LOSINOVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 84

MONĚTNO-LOSINOVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 84 (rus. Monětno-Losinovskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR № 60 nebo zkr. lager GUVPI NKVD SSSR № 84).

Byl zřízen v květnu 1942 na středním Uralu ve Sverdlovské oblasti severovýchodně od Sverdlovsku (od roku 1991 znovu historický název Jekatěrinburg) v Berjozovském okresu v lokalitě železničních stanic Monětnaja a Losinnyj. První kontingent tvořily 2000 zajatců a internovaných nasazených na těžbu rašeliny pro potřeby Lidového komisariátu elektráren SSSR (rus. Narodnyj komissariat elektrostancij SSSR nebo zkr. Narkomat el.-st. SSSR). Postupně bylo vybudováno osm táborových oddělení a počátkem března 1943 v nich bylo soustředěno již 21500 zajatců a internovaných; některá oddělení byla záhy přeměněna na samostatné tábory 1. Pro potřeby těžby muselo být vybudováno 196 km úzkokolejné lesní železnice; dnes je opuštěná s četnými zbytky vraků vagonů a lokomotiv. Po roce 1943 není tento tábor ve výkazech uváděn.

  1. 1. táborové oddělení pro 2500 zajatců a internovaných bylo umístěno 360 km severovýchodně od Sverdlovsku v lokalitě města Tavda. Viz rovněž Tavdalag a Tavdský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu vnitra SSSR. ↩

    2. táborové oddělení pro dalších 2500 zajatců a internovaných bylo rozmístěno v 300 km severně od Sverdlovsku v železniční stanici (dnes město) Lobvě (dnes v Novoljaljinském okresu). Viz rovněž lobveský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu vnitra SSSR.

    3. táborové oddělení pro 4000 zajatců a internovaných se nacházelo přímo v obvodu železniční stanice Monětnaja.

    4. táborové oddělení pro 5000 zajatců a internovaných bylo zřízeno 150 km severně od Sverdlovsku v městě Nižnij Tagil zřejmě rozšířením v roce 1943 kapacity dosavadního zdejšího Tagilského tábora Lidového komisariátu vnitra pro válečné zajatce a zvláštní kontingent (viz) na 10000 zajatců a internovaných a v roce 1944 bylo dál přeměněno na Tagilský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra SSSR č. 153 (viz). Viz rovněž Tagillag.

    5. táborové oddělení pro 2500 zajatců a internovaných bylo rozmístěno 348 km severně od Sverdlovsku v lokalitě hornické osady Mědnaja šachta nedaleko města Krasnoturinska.

    6. táborové oddělení pro 3000 zajatců a internovaných bylo u osady Mochovaja v bezprostřední blízkosti Sverdlovska.

    7. táborové oddělení pro 3000 zajatců a internovaných bylo umístěno 57 km jihovýchodně od Sverdlovsku v městě Asbestu. Zajatci a internovaní byli zpočátku nasazeni na práce pro Lidový komisariát průmyslu stavebních hmot SSSR (rus. Narodnyj komissariat promyšlennosti stroitělnych matěrialov SSSR nebo zkr. Narkompromstrojmatěrialov SSSR či NKPSM SSSR). V roce 1944 bylo oddělení zřejmě přeměněno na Asbestský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra SSSR (viz). Viz rovněž Asbest.

    8. táborové oddělení se nalézalo bylo umístěno naopak 100 km jihovýchodně od Sverdlovsku v obci Kamenskaja v katastru města Kamensk-Uralskij a byl určen především pro nuceně pracovně nasazené (mobilizované) občany SSSR německé národnosti.