MOLOTOVLAG

MOLOTOVLAG (zkr. z rus. Molotovskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Molotovský nápravněpracovní tábor).

Ve vzpomínkách některých pamětníků nazývaný: Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) Molotovstroja.

Zřízen: 21. 10. 1950.

Zrušen: 29. 4. 1953.

Byl podřízen: zpočátku Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS MVD SSSR) a od 6. 10. 1951 Hlavní správě táborů pro výstavbu závodů na zpracování ropy a výrobu umělých tekutých paliv Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej po stroitělstvu něftěpererabatyvajuščich zavodov i predprijatij iskusstvennogo židkogo topliva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. Glavspecněftěstroj MVD SSSR či GSNS MVD SSSR); od 2. 4. 1953 až do zrušení Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva spravedlnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva justiciji SSSR nebo zkr. GULAG MJu SSSR).

Nacházel se: na středním Uralu v Molotovské (dnes Permské) oblasti 1.

Správa sídlila: v městě Molotovu (dř. a dnes Perm) 2.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 6. 1951 684; 1. 1. 1952 4846 3; 1. 1. 1953 10222; 1. 4. 1953 12267.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba závodu na zpracování ropy v Molotovu; výroba dlažebních kostek; práce v kamenolomu; práce ve štěrkovně v Čusovém; stavba cihelny v železniční zastávce Overjata 4; stavba silnic; výstavba vodovodu.

  1. Molotovlag sestával z dvaceti táborových jednotek (skupin táborů nebo táborů). ↩

  2. Starobylé ruské město Perm bylo přejmenováno na Molotov v roce 1940. ↩

    Vjačeslav Michajlovič Molotov, vl. jménem Skrjabin (1890─1982), byl předním činitelem komunistické strany a sovětského státu. Od roku 1926 do roku 1957 byl nepřetržitě členem vedení strany a od roku 1930 do roku 1955 rovněž členem sovětské vlády. Po rozpadu stalinského vedení byl v roce 1957 vyloučen ze strany.

    Téhož roku se město a oblast vrátily ke svému historickému pojmenování.

    Na Jegošichinském hřbitově v Sverdlovském obvodu Permi byl v roce 1996 odhalen památník obětem politických represí. Na památníku jsou slova básníka Anatolije Žigulina Ó, lidé! Lidé s čísly, byli jste lidé, ne otroci. Byli jste větší a silnější než byl váš tragický osud (volně čes. z rus. O, ljudi! Ljudi s nomerami, vy byli ljudi, ně raby. Vy byli vyše i uprjamej svojej tragičeskoj suďby). Básník byl v letech 1949-1960 vezněm Kolymalagu (viz).

    Před Molotovlagem sídlil v Permi Šestý lesní nápravněpracovní tábor Molotovského oddělení odboru nápravněpracovních kolonií Hlavní správě nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu (později Ministerstva) vnitra SSSR (rus. Šestoj lesnoj ispravitělno-trudovoj lager Molotovskogo otděla Glavnogo upravlenija ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG NKVD [MVD] SSSR). V roce 1972 byl nahrazen Nápravněpracovním táborem VS-389/35 známým jako Perm-35 a Nápravněpracovním táborem VS-389/36 označovaným jako Perm-36; v roce 1976 přibyl ještě třetí tábor Perm-37. Všechny tři tábory byly rozmístěny v lokalitě města Čusovoj a určeny pro odsouzené na základě čl. 70 Trestního zákoníku RSFSR za protisovětskou agitaci a propagandu; lidově byly označovány jako „permský trojuhelník“. Tábory Perm-36 a Perm-37 byly zrušeny v roce 1987 a v roce 1991 byl částečně zredukován také Perm-35; dodnes však fungující.

    V bývalém táboře Perm-35 v osadě Centralnyj v Čusovském okresu byla 13. července 1992 v den dvacátého výročí příjezdu prvního transportu politických vězňů odhalena pamětní deska s nápisem Odsud odcházeli na svobodu poslední vězni komunistického režimu (rus. Otsjuda uchodili na volju poslednije zaključonnyje kommunističeskogo režima) a téhož roku byla odhalena pamětní deska na baráku bývalé táborové ošetřovny. V létě 1994 byl vztyčen pamětní kříž nad hroby vězňů z tábora Perm-36 na hřbitově ve vesnici Borisovo. V roce 1995 bylo v někdejších barácích tábora Perm-36 ve vesnici Kučino zřízeno Muzeum dějin politických represí a totalitarizmu v SSSR (rus. Memorialnyj muzej istorii političeskich represij i totalitarizma v SSSR).

  3. Podle jiných údajů 5856. ↩

    Z toho 1698 žen.

    264 odsouzených za kontrarevoluční činnost.

  4. Dnes obec; cihelna je jedním z největších místních závodů. ↩