MIRZAČUL
Pouze takto nazývají pamětníci tábor a skupinu zvláštních osad ve Střední Asii v centrální části Uzbecké sovětské socialistické republiky (od roku 1991 samostatná Uzbecká republika; uzb. Özbekiston Respublikosy nebo Özbekiston Žumhurijeti) v dnešní Syrdarjské oblasti (uzb. Sirdarë Wiloyati) v lokalitě osady Mirzačul (uzb. Mirzachol; do roku 1922 rus. Golodnaja stěp neboli čes. Hladová step) 1. Šlo o zvláštní osady (rus. specialnyj posjolok nebo zkr. specposjolok) 2 zpočátku pro korejské rodiny, násilně deportované v roce 1937 do Střední Asie ze sovětských příhraničních oblastí na Dálném východě, a později pro příslušníky italské menšiny na Krymu a koncem první poloviny čtyřicátých let ještě pro Krymské Tatary 3; všichni byli nasazeni na rozsáhlé zavlažovací práce a zúrodňování půdy pro pěstování bavlny. Kromě toho bylo v lokalitě táborové středisko FARCHADSKÉHO TÁBORA HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 26 (viz) 3.