LVOVSKÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE

LVOVSKÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE (rus. Lvovskij lager Narodnogo komissariata vnutrennich děl [NKVD] SSSR dlja vojennoplennych) 1.

Další oficiálně používané označení: Lvovský stavební tábor Lidového komisariátu SSSR pro válečné zajatce.

Byl zřízen rozkazem z 7. 12. 1940 na západě Ukrajinské sovětské socialistické republiky (od roku 1990 samostatná Ukrajinská republika) ve Lvovské oblasti (ukr. Lvivska oblast) reorganizací ze stavebního tábora SPRÁVY VÝSTAVBY ZÁPADOUKRAJINSKÉ SILNICE č. 1 S TÁBOREM VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ (viz) a měl poskytovat pracovní sílu pro stavbu dodnes fungující silnice Proskurov─Ternopol─Lvov─Javorov-hotel (na hranici s Polskem) 2. Kontingent tvořilo 25000 příslušníků polské armády převezených po sovětské okupaci východních území Polska v září a říjnu 1939 do internace v Sovětském svazu 3. Tábor byl rozdělen na jedenáct táborových úseků (rus. lagernyj učastok) a každý úsek sestával zpravidla ze tří táborových středisek. Na jaře 1941 těsně před útokem Německa na Sovětský svaz byl tábor zrušen. Viz rovněž ZALUŽSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 186.

  1. Byl podřízen Správě pro válečné zajatce Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Upravlenije po vojennoplennym Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. UV NKVD SSSR). ↩

  2. Dnes ukr. Proskurivka─Ternopol─Lvov─Javoriv. ↩

  3. Viz Andižanský tábor Správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu vnitra SSSR č. 26 pozn. 1. ↩