LIŠČÍ OSTROV

LIŠČÍ OSTROV (rus. Lisij ostrov).

Další oficiálně používané označení: Lisjij ostrov.

Takto nazývají pamětníci ženský tábor na stejnojmenném ostrovu v Japonském moři v jižní části v zálivu Nachodka mezi zátokou Novického a zátokou Musatova na jihu Primorského (někdy čes. Přímořského) kraje na Dálném východě. Podle pamětníku vznikl kolem roku 1937 a šlo patrně o součást PRIMORSKÉHO RAJONU DALSTROJE (viz). Na ostrově bylo více než 200 vězenkyň; převážná část byly ženy odsouzené za kontrarevoluční činnost. Byly ubytovány v jediném baráku. Zpracovávaly ryby ulovené rybáři z okolních kolchozů 1 a každodenně přivážené na ostrov; po úpravě a nasolení byly ryby rozváženy do kuchyní blízkých vojenských posádek. V roce 1941 byl tábor zrušen. Dnes je ostrov neobydlen a spadá do pohraničního pásma.

  1. Kolchoz (zkr. z rus. kollektivnoje chozjajstvo) byla forma družstevního podnikání ve druhé polovině dvacátých let násilně zavedená v sovětském zemědělství (odtud rus. kollektivizacija neboli čes. kolektivizace). Od československé formy jednotných zemědělských družstev se však lišila vlastnickými vztahy k obdělávané půdě, která nebyla družstevním majetkem, ale všelidovým vlastnictvím a kolchozníkům byla pouze svěřena. ↩