LISIČANSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 125

LISIČANSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 125 (rus. Lisičanskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 125 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 125).

Vznikl v roce 1945 v západní části Ukrajinské sovětské socialistické republiky (od roku 1990 samostatná Ukrajinská republika) ve Vorošilovgradské oblasti (dnes Luganská oblast; ukr. Luganska oblast) v městě Lisičansk. Za druhé světové války bylo město až do září 1943 okupováno německou armádou. Tábor byl určen pro zajaté německé vojáky a příslušníky armád bojujících společně s Německem a pro internované Poláky a příslušníky dalších národů; pracovali především v uhelných dolech a pro Lidový komisariát těžkého strojírenství SSSR (rus. Narodnyj komissariat tjažologo mašinostrojenija SSSR nebo zkr. Narkomtjažmaš SSSR) na obnově válkou zničeného místního průmyslu. Zmínka o táboru je také v záznamech z roku 1949.