KYJEVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 62

KYJEVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 62 (rus. Kijevskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 62 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 62).

Vznikl v roce 1945 v metropoli Ukrajinské sovětské socialistické republiky (dnes samostatná Ukrajinská republika) Kyjeva (ukr. Kiïv) přejmenováním původně na okraji tohoto města v roce 1944 zřízeného SYRECKÉHO TÁBORA HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 62 (viz). Od roku 1947 v něm byli soustředěni především zajatí Maďaři, Rumuni a němečtí vojáci rakouské národnosti a internovaní Poláci a Ukrajinci a příslušníci dalších zemí; podle některých pamětníků bylo v tomto táboře téměř 27 tisíc zajatců a internovaných. 2500 zajatců a internovaných pracovalo pro Lidový komisariát obrany SSSR SSSR (rus. Narodnyj komissariat oborony SSSR nebo zkr. NKO SSSR) v kyjevském závodě na výrobu tanků č. 8 a na různých stavbách a další pracovali pro Lidový komisariát leteckého průmyslu SSSR (rus. Narodnyj komissariat aviacionnoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. Narkomaviaprom SSSR či NKAP SSSR) v místním leteckém závodě č. 473; další pracovali pro Lidový komisariát stavebnictví SSSR (rus. Narodnyj komissariat po stroitělstvu SSSR nebo zkr. Narkomstroj SSSR) na opravě válkou zničených budov a pro Lidový komisariát textilního průmyslu SSSR (rus. Narodnyj komissariat tekstilnoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. Narkomteksilprom SSSR) stavěli závod č. 512 a později ještě pro Lidový komisariát potravinářského průmyslu SSSR (rus. Narodnyj komissariat piščevoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. Narkompiščeprom či NKPP SSSR) stavěli kyjevské chladírny masného průmyslu. V táboře byla zpočátku vysoká úmrtnost: v lednu 1945 zemřelo 1167 zajatců a internovaných a během prvních dvaceti dnů února dalších 605. Tábor je zmiňován také v záznamech z roku 1950.