ADAK

ADAK.

Pouze názvem této dnes neobydlené osady u ústí stejnojmenné řeky do Usy asi 70 km severozápadně od Inty na severovýchodě Komijské autonomní sovětské socialistické republiky (dnes Republika Komi v rámci Ruské federace) je označován tábor zřízený počátkem třicátých let pro práceneschopné vězně (především nemocné tuberkulózou) a invalidy vyřazené z transportů, mířících do táborů za severním polárním kruhem. Šlo o zdravotnické detašované pracoviště (rus. sanitarnaja komandirovka nebo zkr. sankomandirovka) UCHTPEČLAGU (viz) a tvořilo ho několik desítek zemljanek vyhloubených v kamenité půdě na břehu řeky a jeden dřevěný barák s ošetřovnou; zemljanky byly vybaveny pryčnami z neohoblovaných březových kmenů. Zdravotníci léčili vězně především odvarem z jehličí borovic. V březovém hájku na svahu nad řekou byl hřbitov nazývaný Gorka (čes. kopec) 1. Koncem třicátých let se zdravotnické detašované pracoviště stalo součástí VORKUTLAGU (viz) a po druhé světové válce bylo ve zdejší lokalitě vybudováno velké táborové středisko INTALAGU (viz) dodávající pracovní sílu pro místní cihelnu a výrobnu dřevěného nádobí a dětských hraček (sic!). V šedesátých letech zřídil místní sovchoz farmu živočišné výroby; dnes je však celá lokalita opuštěná a obtížně dostupná. Dochovaly se pouze zbytky táborových budov s oplocením z ostnatého drátu a hřbitov; potomci bývalých ukrajinských vězňů vztyčili v roce 1996 na hřbitově kříž s nápisem Věčná paměť tisícům neznámých obětí zdravotnického detašovaného zařízení ADAK (rus. Věčnaja pamjať tysjačam něizvěstnych žertv sankomandirovky Adak). Viz rovněž USŤ-USA.


  1. Ruští historici označují zdravotnické detašované pracoviště v Adaku jako „tábor odsouzenců na smrt“ (rus. lager smertnikov).