KUSJINLAG

KUSJINLAG (zkr. z rus. Kusjinskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Kusjenský nápravněpracovní tábor).

Zřízen: 14. 11. 1946.

Zrušen: 19. 4. 1953 1.

Byl podřízen: zpočátku Zvláštní hlavní správě Ministerstva vnitra SSSR (rus. Specialnoje glavnoje upravlenije Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. SGU MVD SSSR či Glavspeccvetmet); od 29. 9. 1947 Zvláštní hlavní správě Ministerstva vnitra SSSR se zařazením pod Správu nápravněpracovních táborů a kolonií Správy ministerstva vnitra SSSR v Molotovské oblasti (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Upravlenija Ministěrstva vnutrennich děl SSSR po Molotovskoj oblasti nebo zkr. UITLK UMVD po Molotovskoj obl.); od 2. 4. 1953 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva spravedlnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva justiciji SSSR nebo zkr. GULAG MJu SSSR).

Nacházel se: na středním Uralu v Molotovské (dnes Permská) oblast.

Správa sídlila: v obci Kusje-Aleksandrovskoje v Čusovojském (dnes Gornozavodskoj) okresu 2.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 3. 1947 395; 1. 1. 1948 2629; 1. 1. 1949 3330; 8. 4. 1950 2600; 1. 3. 1952 2563 3; 14. 4. 1953 1330.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: těžební práce, geologický průzkum a výstavba objektů Uralalmazu 4; stavba úpravárenských závodů; stavba elektrického vedení vysokého napětí; stavba hydroelektrárny na řece Kusje; stavba cest a silnic; bytová a komunální výstavba; těžba dřeva.

  1. V době likvidace sestával Kusjinlag z jednoho táborového oddělení se třemi táborovými středisky (Kojvinským, Tyrymským a Vižajským). ↩

  2. Na místě bývalého základního tábora na západním okraji Kusje-Aleksandovského v dnešním Gornozavodském obvodě byl v létě 2003 vztyčen třímetrový dřevěný pamětní pravoslavný kříž. ↩

  3. Z toho 115 žen. ↩

  4. Uralalmaz vznikl v roce 1946 z Těplogorského diamantového ložiska trustu Uralzoloto v obci Kusje-Aleksandrovskoje (n. Kusje-Aleksandrovskij). ↩

    První diamant byl ve zdejší lokalitě nalezen při těžbě zlata už počátkem dvacátého století. Průmyslová těžba byla zahájena v roce 1941.

    Dnes akciová společnost zaměstnanců (národní podnik) Uralalmaz (rus. akcioněrnoje obščestvo rabotnikov [Nacionalnoje Predprijatije] Uralalmaz; jde o největší podnik v Permské oblasti a jeden z největších ruských podniků těžby diamantů a vzácných kovů. V roce 2002 bylo vytěženo přes 70 tisíc karátů diamantů vesměs vhodných pro výrobu briliantů zvláštního ušlechtilého zelenkavého odstínu.