KURSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 145

KURSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 145 (rus. Kurskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 145 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 145).

Byl zřízen rozkazem Lidového komisariátu vnitra SSSR z 3. března 1943 nejprve jako přijímací a rozřaďovací tábor č. 145 (rus. prijomno-peresylnyj lager № 145) pro válečné zajatce a měl sestávat ze tří přijímacích a rozřaďovacích středisek (rus. prijomno-peresylnyj punkt) rozmístěných 530 km jihozápadně od Moskvy nedaleko hranice centrální části Ruska s Ukrajinou v Kurské oblasti v obvodu města Kursku; tábor měl být hotov do 15. 3. 1943. V táboře byli soustředěni především němečtí zajatci a vojáci dalších armád bojujících po boku Německa proti Sovětskému svazu a internovaní příslušníci různých národů. Většina pracovala na obnově válkou zničeného města; 1500 zajatců stavělo pro Lidový komisariát potravinářského průmyslu SSSR (rus. Narodnyj komissariat piščevoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. Narkompiščeprom či NKPP SSSR) v Kursku cukrovar. Po třech letech podle zprávy kontrolorů 1. správy Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. 1-e Upravlenije Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR № 145 nebo zkr. 1-e Upr. GUVPI NKVD SSSR) z 15. 3. 1946 baráky pro ubytování zajatců a internovaných stále nebyly zatepleny a byly přeplněny; polovina kontingentu neměla slamníky a spala na zemi a v barácích nebyla umyvadla ani sušičky. Ošetřovna byla nedostatečně vybavena a ložní prádlo se nevyměňovalo. Součásti výstroje byly nahromaděny ve skladu a všechny evidence byly v nepořádku. Vzápětí na poradě ministrů vnitra republik a náčelníků krajských a oblastních správ Ministerstva vnitra SSSR byl stav tábora označen jako špatný. Přesto je tábor uveden ještě ve výkazech z 10. 5. 1948.