KUNĚJEVSKÝ NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR

KUNĚJEVSKÝ NÁPRAVNĚPRACOVNÍ TÁBOR (rus. Kunějevskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL]).

Další oficiálně používané označení: Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) i Stroitělstvo Kujbyševskoj gidroelektrostancii (GES).

Zřízen: 6. 10. 1949.

Zrušen: 12. 3. 1958.

Byl podřízen: zpočátku Hlavní správě táborů výstavby vodohospodářských zařízení Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej gidrotěchničeskogo stroitělstva Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. Glavgidrostroj MVD SSSR nebo GULGTS MVD SSSR); od 5. 11. 1949 Hlavní správě táborů výstavby vodohospodářských zařízení na Volze a Donu Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej gidrotěchničeskogo stroitělstva na Volge i na Donu Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. Glavgidrovolgodonstroj MVD SSSR); od června nebo července 1950 Hlavní správě táborů výstavby kujbyševských vodohospodářských zařízení Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej gidrotěchničeskogo stroitělstva v Kujbyševě Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. Kujbyševgidrostroj MVD SSSR); od 2. 4. 1953 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva spravedlnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva justiciji SSSR nebo zkr. GULAG MJu SSSR); od 28. 1. 1954 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG MVD SSSR); od 27. 2. 1956 Hlavní správě nápravněpracovních kolonií Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych kolonij Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GUITK MVD SSSR a od 1. 12. 1957 Ministerstvu vnitra Ruské sovětské federativní socialistické republiky (rus. Ministěrstvo vnutrennich děl Rossijskoj sovětskoj federativnoj socialističeskoj respubliky nebo zkr. MVD RSFSR).

Nacházel se: ve středním Povolží v Kujbyševské (dnes Samarská) oblasti.

Správa sídlila: v městě Stavropolu na Volze (dnes Toljatti) 1.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 12. 1949 1253; 1. 1. 1950 1328; 1. 1. 1951 15864; 1. 1. 1952 24985; 1. 1. 1953 45961; 1. 1. 1954 46507; 1. 1. 1955 36144; 1. 1. 1956 32094; 1. 1. 1957 21484; 1. 12. 1957 11688.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: stavba Kujbyševského vodního díla; stavba silnice Kujbyšev 2─Stavropol; stavba železniční vlečky v Čapajevsku do závodu na výrobu silikátů; stavba železniční trati na obou březích Volhy; stavba elektrického vedení vysokého napětí od Syzraňské tepelné elektrárny; stavba a provoz sedmi betonárek; práce v dřevozpracujícím kombinátu; práce v opravárenkých dílnách; bytová a komunální výstavba; práce ve skladech; obsluha garáží.


  1. Ruští historici nevysvětlují původ názvu tábora. Byl však nazván nejspíš podle umístění hlavní táborové jednotky v dnes již zapomenuté lokalitě zatopené vzniklou Kujbyševskou přehradní nádrží; zatopeno bylo rovněž původní město Stavropol na Volze. 

  2. Dnes Samara.