KRASNOLUČSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 256
KRASNOLUČSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 256 (rus. Krasnolučskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 256 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 256).
Vznikl v roce 1945 ve východní části Ukrajinské SSSR (dnes samostatná Ukrajinská republika) ve Vorošilovgradské (dnes Luganská) oblasti v Donbasu 1 ve městě Krasnyj Luč 2. V táboře byla zpočátku vysoká úmrtnost: v lednu 1945 zemřelo 1255 zajatců a internovaných a během prvních dvaceti dnů února dalších 534. Zajatci a internovaní (především němečtí a rumunští vojáci a příslušníci polské armády převezení po sovětské okupaci východních území Polska v září a říjnu 1939 do internace v Sovětském svazu) budovali nové šachty a správní budovy uhelných dolů a pro Hlavní správu silnic Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije šossejnych dorog Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GUŠOSDOR MVD SSSR) opravovali válkou zničenou silniční síť oblasti 3. Po propuštění většiny zajatců zpět do zemí svého původu připadly táborové objekty koncem roku 1949 tehdy zřízené STAVBĚ HLAVNÍ SPRÁVY SILNIC MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 1 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (viz).