KRASNOJARSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 34

KRASNOJARSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 34 (rus. Krasnojarskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 34 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 34).

Byl zřízen koncem roku 1945 v jižní Sibiři v Krasnojarském kraji a tvořilo ho jedenáct táborových oddělení rozmístěných především v Krasnojarsku a Kansku. V táboře byli umístěni zajatí japonští vojáci ¹; pracovali v průmyslových podnicích (2. oddělení zabezpečovalo pracovní sílu pro krasnojarskou lokomotivku) a na stavbách pro Lidový komisariát pro vyzbrojení SSSR (rus.Narodnyj komissariat vooruženija SSSR nebo zkr. NKV SSSR). Část byla společně s vězni KANSKÉ SKUPINY (viz) nasazena na práci v dolech Kanské uhelné pánve. Tábor patřil mezi padesát sibiřských táborů zajatců a internovaných s vysokou úmrtností; při kontrole počátkem roku 1946 bylo nahlášeno jen za třetí dekádu ledna z 8149 zajatců a internovaných 54 úmrtí a hned v první dekádě následujícího měsíce z 8085 dalších 72. Tábor je zmiňován také v záznamech z roku 1948; mnozí váleční zajatci z druhé světové války byli již postupně repatriováni ze Sovětského svazu zpět do zemí svého původu a tábor byl proto v tomto roce patrně zrušen a zbylí internovaní převedeni do „normálních“ nápravněpracovních táborů.