KRAMATORSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 217

KRAMATORSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 217 (rus. Kramatorskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 217 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 217).

Vznikl v roce 1944 na jihovýchodě Ukrajinské sovětské socialistické republiky (od roku 1990 samostatná Ukrajinská republika) v Stalinské oblasti (dnes ukr. Doněcka oblast) asi 50 km severně od oblastního města Stalino (dnes ukr. Doněck) v městě Kramatorsku. Tábor byl určen pro zajaté Němce a společně s Německem bojující rumunské a maďarské vojáky a pro internované Poláky a Ukrajince a příslušníky dalších národů; pracovali v místního uhelných dolech a na stavbách Lidového komisariátu stavebnictví SSSR (rus. Narodnyj komissariat po stroitělstvu SSSR nebo zkr. Narkomstroj SSSR či NKStroj SSSR). Zpočátku byla v táboře mimořádně vysoká úmrtnost: v lednu 1945 zemřelo 2381 (!) zajatců a internovaných a během prvních dvaceti dnů února dalších 894. Tábor je zmiňován také v záznamech z roku 1948; v té době byli mnozí váleční zajatci z druhé světové války byli postupně repatriováni ze Sovětského svazu zpět do zemí svého původu a tábor byl patrně ještě téhož roku zrušen a zbylí internovaní převedeni do „normálních“ nápravněpracovních táborů.