KOZLOVSKÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE

KOZLOVSKÝ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR PRO VÁLEČNÉ ZAJATCE (rus. Kozlovskij lager Narodnogo komissariata vnutrennich děl [NKVD] SSSR dlja vojennoplennych).

Byl zřízen rozkazem z 3. 8. 1942 na východě evropské části Ruska v Povolží v Čuvašské autonomní sovětské socialistické republice (dnes Čuvašská republika v rámci Ruské federace; čuv. Čavaš respublika) 73 km jihovýchodně od Čeboksar v osadě (dnes město) Kozlovce u ústí řeky Bělaja Voložka do Volhy ¹. Měl soustředit 1500 válečných zajatců a posílit kontingent vězňů STAVBY HLAVNÍ SPRÁVY SILNIC LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 4 S NÁPRAVNĚPRACOVNÍM TÁBOREM (viz) pracující na stavbě dálnice Gorkij (dnes Nižnij Novgorod)─Čeboksary─Kazaň. Později byl zřejmě přeměněn na ČEBOKSARSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 509 (viz). Objekty místní nemocnice v Kozlovce a od roku 1941 týlové nemocnice Rudé armády byly v roce 1943 předány Lidovému komisariátu vnitra SSSR pro potřeby zvláštní nemocnice č. 3064 (rus. specialnyj gospital № 3064 nebo zkr. specgospital № 3064) pro válečné zajatce zpočátku se 600 a později se 700 lůžky; prvními pacienty bylo 229 Němců, 354 Rumunů, 104 Italů, 65 Maďarů a několik Finů a Slováků. Podle čuvašských historiků od 10. 3. 1943 do 31. 3. 1946 prošlo zdejší zvláštní nemocnicí 3278 pacientů a 629 z nich zemřelo. Mrtví byli pochováváni do hromadných hrobů na místním hřbitově a zemřelí již během transportu rovnou u železniční stanice Tjurlema.