KOTLUBANSKÝ ZVLÁŠTNÍ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR

KOTLUBANSKÝ ZVLÁŠTNÍ TÁBOR LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR (rus. Kotlubanskij specialnyj lager Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. Kotlubanskij speclager NKVD SSSR).

Byl zřízen v roce 1942 s dislokací na jižním Uralu v Čkalovské (dnes Orenburgská) oblasti na hranicích s Kujbyševskou (dnes Samarská) oblastí 222 km severozápadně od Čkalova (dnes Orenburg) v Buzuluckém okresu v lokalitě železniční stanice Kotlubanskij. Byl určený pro bývalé příslušníky Rudé armády, kteří se ocitli v obklíčení německými vojsky nebo dokonce byli zajati, ale později uprchli nebo byli osvobozeni, přesto však byli bolševiky považováni za nedůvěryhodné „zbabělce“, a pro „nespolehlivé“ obyvatelé z Rudou armádou znovu dobytých západních oblastí Sovětského svazu nebo anektovaných území ve východním Polsku a v Pobaltí. Ještě koncem první poloviny čtyřicátých let byli do zvláštního tábora posílání rudoarmejci pocházející z Kavkazu a odsouzení na údajnou neloajálnost. Viz rovněž KOTLUBANSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 172.