KONIŠČEVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 454

KONIŠČEVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH MINISTERSTVA VNITRA SSSR č. 454 (rus. Koniščevskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Ministěrstva vnutrennich děl SSSR № 454 nebo zkr. lager GUVPI MVD SSSR № 454).

Byl dislokován v centru evropské části Ruska 196 km jihovýchodně od Moskvy v Rjaňské oblasti na severovýchodním okraji města Rjazaně ve vesnici Koniščevo (n. Kaniščevo; dnes součást Rjazaně Kaniščevskije viselki neboli čes. Kaniščevské předměstí) a vznikl v roce 1946 přejmenováním RJAZAŇSKÉHO TÁBORA HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU VNITRA SSSR č. 178 (viz). Podle pamětníků postupně bylo v táboře soustředěno osm až deset tisíc zajatých a internovaných Němců, Čechů, Finů, Italů, Litevců, Maďarů, Poláků, Rumunů, Slováků, Ukrajinců, Litevců a Rusů; byli rozmístěni ve více než dvaceti táborových oddělení částečně v Rjazani a částečně po celé oblasti. Podle historiků z Rjazaňské historicko-osvětové společnosti a organizace právní ochrany Memorial (rus. Rjazanskoje istoriko-prosvetitělnoje i pravozaščitnoje obščestvo Memorial) například 1. táborové oddělení spolu s 2. táborovým oddělením a 8. táborovým oddělením se nacházela přímo ve vesnici Koniščevo na stavbě závodu obráběcích strojů 1, 3. táborové oddělení bylo na severu Rjazaňské oblasti v Klepikovském okresu v železniční stanici KRIUŠA 2, 4. táborové oddělení se nalézalo nedaleko Koniščeva dva kilometry od železniční stanice ĎAGILEVO (dnes součást Rjazaně) 3, 5. táborové středisko bylo u závodu na výrobu zemědělských strojů a některými pamětníky bylo podle něj nazýváno SELMAŠ 4, 6. táborové středisko bylo v železniční stanici KURŠA, 7. táborové středisko na západě oblasti v Čučkovském okresu v lesích u železniční stanice NAZAROVKA, 9. táborové středisko naopak na jihovýchodě oblasti v Šackém okresu v železniční stanici SVĚŽEŇKAJA, 10. táborové středisko bylo v centru oblasti v Starožilovském okresu v železniční stanici STAROŽILOVKA a 11. táborové oddělení na stavbě textilky ve vesnici MURMINO nedaleko Rjazaně. Pamětníci připomínají také tábor v železniční stanici IZVESŤ na západní hranicích oblasti s Mordvinskou autonomní sovětskou socialistickou republikou (dnes Mordvinská republika v rámci Ruské federace). 600 zajatců a internovaných stavělo v Rjazani závod pro Lidový komisariát minometné výzbroje SSSR (rus. Narodnyj komissariat minometnogo vooruženija SSSR nebo zkr. Narkomminvooruženija SSSR) a další pracovali na stavbách závodu obráběcích strojů nebo závodu na výrobu zemědělských strojů; několik tisíc zajatců a internovaných těžilo dřevo nebo pracovali v zemědělské výrobě (například v táborovém oddělení nazývaném pamětníky Agronom). Tábor je uveden ještě ve výkazech z 1. 1. 1949 5.

  1. Dnes akciová společnost Rjazaňský závod na výrobu obráběcích strojů (rus. Otkrytoje akcioněrnoje obščstvo [OAO] Rjazanskij stankostroitělnyj zavod). ↩

  2. V tomto okresu je u vesnice Tuma hřbitov německých zajatců; péči Spolkové republiky Německa je na hřbitově budován památník. ↩

  3. Nedaleko Ďagileva u železniční zastávky Nědostojevo je hřbitov německý zajatců a Italů a rovněž mnoha internovaných Poláků, Čechů a představitelů různých národů Sovětského svazu; péči Spolkové republiky Německa a Polské republiky je na hřbitově budován památník. ↩

  4. Proslulý Rjazselmaš; dnes akciová společnost. ↩

  5. Na jihozápadě oblasti v městě Skopin byla zvláštní nemocnice č. 4791 (rus. specialnyj gospital № 4791 nebo zkr. specgospital № 4791) pro válečné zajatce a internované; na nemocničních hřbitovech ve Skopinu a v nedaleké obci Novikovo je pochováno několik set německých zajatců a internovaných Poláků. ↩