KIROVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 307

KIROVSKÝ TÁBOR HLAVNÍ SPRÁVY PRO ZÁLEŽITOSTI VÁLEČNÝCH ZAJATCŮ A INTERNOVANÝCH LIDOVÉHO KOMISARIÁTU [od roku 1946 MINISTERSTVA] VNITRA SSSR č. 307 (rus. Kirovskij lager Glavnogo upravlenija po dělam vojennoplennych i internirovannych Narodnogo komissariata [Ministěrstva] vnutrennich děl SSSR № 307 nebo zkr. lager GUVPI NKVD [MVD] SSSR № 307).

Je zmíněn ve výkazech z 8. 6. 1945. Byl dislokován ve středním Rusku v  Kirovské oblasti v městě Kirov na okraji města v komplexu věznice v ulici Karla Liebknechta (rus. ulica Karla Libknechta) a byli v něm soustředění nejprve zajatí němečtí vojáci a Maďaři a Rumuni bojujících po boku Německa proti Sovětskému svazu a internovaní Poláci a příslušníci dalších zemí; později přibyli japonští zajatci a internovaní Japonci a Korejci 1. Kolem 1000 zajatců a internovaných bylo nasazeno na těžbu dřeva pro Kirovský lesokombinát Lidového komisariátu lesního průmyslu SSSR (rus. Narodnyj komissariat myšlennosti SSSR nebo zkr. Narkomles SSSR), 1500 bylo vyčleněno pro Lidový komisariát dopravy a spojů SSSR (rus. Narodnyj komissariat putěj soobščenija SSSR nebo zkr. NKPS SSSR) na práci v závodě 1. máje v Kirově, 900 pro Lidový komisariát leteckého průmyslu SSSR (rus. Narodnyj komissariat aviacionnoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. Narkomaviaprom SSSR či NKAP SSSR) na práci v závodě č. 473 a dalších 1100 pro práci v závodě č. 324 Lidového komisariátu muniční výroby SSSR (rus. Narodnyj komissariat bojepripasov SSSR nebo zkr. Narkombojepripasov SSSR nebo zkr. NKB SSSR) 2. Tábor byl zmíněn rovněž ve výkazech z 1. 1. 1949. Po ukončení repatriace válečných zajatců z druhé světové války ze Sovětského svazu zpět do zemí svého původu v roce 1950 byl zřejmě zrušen.


  1. Podle ruských historiků se v Kirovské oblasti nalézá 27 hřbitovů zajatých a internovaných Němců, Japonců, Maďarů, Rakušanů, Italů, Čechů, Slováků a Poláků. 

  2. Podle výpovědí pamětníků, zaznamenaných ruskými historiky Jakovlevem a Burcevem v první polovině padesátých let, sestával Kirovský tábor Hlavní správy pro záležitosti válečných zajatců a internovaných Lidového komisariátu [od roku 1946 Ministerstva] vnitra SSSR č. 307 z padesáti táborových středisek. 

    Rozřaďovací (tranzitní) střediska byla v Kirovu a na západě oblasti v Jaranském okrese v obci Chalturino.