KEKSGOLMLAG

KEKSGOLMLAG (zkr. z rus. Keksgolmskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Keksgolmský [Kexholmský] nápravněpracovní tábor).

Další oficiálně používaná označení: Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) Specstroitělstva celljulozno-bumažnych objektov Karelo-Finskoj SSR; Ispravitělno-trudovoj lager (ITL) Specstroitělstva na Karelskom perešejke.

Zřízen: 16. 4. 1940.

Zrušen: 28. 6. 1941.

Byl podřízen: Hlavní správě nápravněpracovních táborů Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG NKVD SSSR) a od 26. 2. 1941 Hlavní správě táborů průmyslové výstavby Lidového komisariátu vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej promyšlennogo stroitělstva Narodnogo komissariata vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GLAVPROMSTROJ či GULPS NKVD SSSR).

Nacházel se: v Karelo-Finské sovětské socialistické republice na severu Ruska.

Správa sídlila: na břehu Ladožského jezera v městě Keksgolm (fin. Kexholm; jiný název Kjakisalmi a dnes rus. Priozersk v Sanktpetěrburské oblasti).

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 7. 1940 6404; 1. 1. 1941 7501; 1. 7. 1941 6778 ¹.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: rekonstrukce celulózek a papírenských závodů na bývalém finském území anektovaném SSSR ²: kombinátu v Ense (fin. Eno; dnes Svetogorsk na hranici s Finskem) ³, celulózek a papírenských závodů v Keksgolmu, Jochannese (fin. St. Johannes; dnes rus. Sovětskij), Pitkjarante (fin. Pitkaranta) a Lepekoski a papírny v Laskela (fin. Läskeläm; dnes Ljaskelja) na břehu jezera Janisjarvi; výstavba závodů na výrobu sulfitového lihu v Keksgolmu, Ensu a Jochannesu; rekonstrukce továrny na umělé hedvábí v Kovnoje a továrny na nábytek v Cheljulja (fin. Cheljulja).