KAMYŠLAG
KAMYŠLAG (zkr. z rus. Kamyšovyj lager neboli čes. Kamyšový tábor).
Další oficiálně používaná označení: Kamyšovlag; Osoblag № 10; Osobyj lager № 10 1.
Zřízen: 30. 4. 1951 2.
Zrušen: 4. 10. 1954 předáním táborových jednotek Správě nápravněpracovních táborů a kolonií Správy ministerstva vnitra SSSR v Omské oblasti (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Upravlenija Ministěrstva vnutrennich děl SSSR po Omskoj oblasti nebo zkr. UITLK UMVD po Omskoj obl.).
Byl podřízen: zpočátku Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG MVD SSSR) a od 28. 3. 1953 Hlavní vězeňské správě Ministerstva vnitra SSSR (rus.) Glavnoje ťuremnoje upravlenije Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GTU MVD SSSR); od 8. 2. 1954 opět Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva vnitra SSSR.
Nacházel se: v jihozápadní Sibiři v Kemerovské oblasti.
Správa sídlila: nejprve v Myskiském okrese v obci Olžeras (dnes Měždurečensk) při ústí řeky Mrassu do řeky Tom a později v obci Měždurečje; od druhé poloviny roku 1953 v městě Omsku v Omské oblasti 3.
Oficiálně udávané počty vězňů: plánovaný stav do konce roku 1951 15000; 1. 7. 1951 7256; 1. 1. 1952 10750; plánovaný stav do konce roku 1952 25000 4; 1. 1. 1953 8182; 1. 2. 1953 9042 5; 1. 1. 1954 13273.
Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: výstavba dolů Tom-Uského ložiska Kuzněcké uhelné pánve 6; práce pro trust Tomusašachrostroj Ministerstva uhelného průmyslu SSSR (rus. Ministěrstvo ugolnoj promyšlennosti SSSR nebo zkr. MUP SSSR); bytová a průmyslová výstavba pro Tomskou a Myskiskou báňskou správu; stavba důlních zařízení pro Olžeraskou báňskou správu; stavba Tom-Uského úpravárenského závodu; proražení štoly 1. a 2.; stavba čerpací stanice a elektrárny; stavba Omské rafinérie Ministerstva ropného zpracovatelského průmyslu (rus. Ministěrstvo něftěpererabatyvašuščej promyšlennosti SSSR nebo zkr. MNP SSSR).
-
Viz Běrlag pozn. 1. ↩
Název Kamyšový byl táboru přidělen administrativním rozhodnutím z 30. 4. 1951; ruští historici nevysvětlují jeho původ, byl však možná inspirován přírodním charakterem místa (rus. kamyš znamená čes. rákos nebo rákosí) nebo lokací některé (patrně první nebo hlavní) táborové jednotky v oblasti dnes již neznámé zaniklé obce (někteří bývalí vězni ironicky hovoří o „poetickém duchu“ autorů pojmenování).
-
Tábor byl zřízen v objektech poskytnutých Správou nápravněpracovních táborů a kolonií Správy ministerstva vnitra SSSR v Kemerovské oblasti (rus. Upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej i kolonij Upravlenija Ministěrstva vnutrennich děl SSSR po Kemerovskoj oblasti nebo zkr. UITLK UMVD po Kemerovskoj obl.) a doplněných novými; přestavbu a dostavbu prováděl trust Tomusašachtstroj Ministerstva uhelného průmyslu SSSR. ↩
-
Podle rozkazu z 25. 10. 1952 měl být tábor postupně převeden do Komijské autonomní sovětské socialistické republiky (dnes Republika Komi) a 8000 vězňů předáno do podzimu 1953 do téměř 2500 km vzdáleného Osoblagu № 12; viz Vodorazdělný tábor. 16. 6. 1953 bylo však rozhodnuto tábor předislokovat do Omsku vzdáleného „jen“ 900 km. ↩
Přemisťování často až několika tisíc vězňů do vzdáleností mnoha set až tisíců kilometrů nebylo v sovětské praxi ničím neobvyklým.
(Podrobněji o přemisťování vězňů viz Jacques Rossi: Encyklopedie GULAGu, přel. Vladimír Bystrov a kol., Praha 1999, s. 134─135.)
-
Pro nedostatek práce byl však přísun nových vězňů zastaven. Ministerstvo uhelného průmyslu naopak požádalo o povolení přijímat nájemné pracovní síly. ↩
-
Z toho pouze 880 vězňů všeobecného kontingentu (rus. obščij kontingent). ↩
-
Kuzněcká uhelná pánev (rus. Kuzněckij ugolnyj bassejn) nebo Kuzbaská uhelná pánev (podle rus. zkr. Kuzbass); oblast těžby kamenného uhlí již od 19. století nazvána podle města Kuzněck připojeného v roce 1939 k nově vybudovanému městu nazvanému Stalinsk-Kuzněck (od roku 1961 Novokuzněck). ↩
Podle rozhodnutí sovětské vlády mělo být v letech 1949─1952 na Tom-Uském ložisku otevřeno devatenáct dolů.