JUŽKUZBASSLAG

JUŽKUZBASSLAG (zkr. z rus.Južno-Kuzbasskij ispravitělno-trudovoj lager [ITL] neboli čes. Jihokuzbaský nápravněpracovní tábor).

Zřízen: 4. 3. 1947.

Zrušen: ještě 1. 1. 1960 fungoval.

Byl podřízen: nejprve Hlavní správě táborů lesního průmyslu Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije lagerej lesnoj promyšlennosti Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULLP MVD SSSR); od 2. 4. 1953 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva spravedlnosti SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva justiciji SSSR nebo zkr. GULAG MJu SSSR) a vzápětí od 28. 1. 1954 Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva vnitra SSSR (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych lagerej Ministěrstva vnutrennich děl SSSR nebo zkr. GULAG MVD SSSR); potom od 2. 8. 1954 opět Hlavní správě táborů lesního průmyslu Ministerstva vnitra; od 13. 6. 1956 znovu Hlavní správě nápravněpracovních táborů Ministerstva vnitra; krátce poté od 27. 10. 1956 Hlavní správě nápravněpracovních kolonií Ministerstva vnitra Ruské sovětské federativní socialistické republiky (rus. Glavnoje upravlenije ispravitělno-trudovych kolonij Ministěrstva vnutrennich děl Rossijskoj sovětskoj federativnoj socialističeskoj respubliky nebo zkr. GUITK MVD RSFSR); 1. 12. 1957 byl předán Ministerstvu vnitra Ruské sovětské federativní socialistické republiky (rus. Ministěrstvo vnutrennich děl Rossijskoj sovětskoj federativnoj socialističeskoj respubliky nebo zkr. MVD RSFSR) a 5. 2. 1958 svěřen Hlavní zvláštní správě pro řízení hospodářské činnosti podniků těžby dřeva Ministerstvo vnitra Ruské sovětské federativní socialistické republiky (rus. Glavnoje specialnoje upravlenije dlja rukovodstva chozjajstvennoj dějatělnosťju lesozagotovitělnych predprijatij Ministěrstvo vnutrennich děl Rossijskoj sovětskoj federativnoj socialističeskoj respubliky nebo zkr. Glavspecles [GSU] MVD RSFSR). Během 13 let činnosti Južkuzbasslagu byl osmkrát vyměněn jeho řídící orgán (sic!) 1.

Nacházel se: v jihozápadní Sibiři v Kemerovské oblasti.

Správa sídlila: v městě Stalinsk-Kuzněck (od roku 1961 Novokuzněck) na levém břehu řeky Tom 2.

Oficiálně udávané počty vězňů: 1. 5. 1947 1287; 1. 1. 1948 13877; 1. 1. 1949 20072; 1. 1. 1950 18364; 1. 1. 1951 21211; 1. 1. 1952 23539; 1. 5. 1952 23254 3; 1. 1. 1953 24629; 15. 7. 1953 13599; 1. 1. 1954 13902; 1. 7. 1955 17612; 1. 1. 1956 18199; 1. 1. 1957 20084; 1. 1. 1959 19844; 1. 1. 1960 17036.

Zaměstnání vězňů podle údajů z dochovaných hlášení a výkazů: těžba dřeva; práce v opravnách lodí v Abagurské zátoce na řece Tom jižně od Novokuzněcku; zpracování dřeva; výroba pražců; výroba nábytku; obuvnická a oděvní výroba; hrnčířská výroba; zemědělské práce; nakládka a vykládka lodí; splavování dřeva; stavba přehrady na řece Tutujass 4; bytová výstavba; stavba úzkokolejné železnice a silnic; výroba cihel.

  1. Viz rovněž Burlag (s pozn. 1). ↩

  2. Ruští historici nevysvětlují původ názvu tábora. Byl však zřejmě odvozen od Kuzbaské uhelné pánve (rus. Kuzněckij ugolnyj bassejn nebo zkr. Kuzbass). Oblast těžby kamenného uhlí již od 19. století byla nazvána podle města Kuzněck připojeného v roce 1939 k nově vybudovanému městu nazvanému Stalinsk-Kuzněck (dnes Novokuzněck) jižně od hlavního města oblasti Kemerova. ↩

  3. Z toho 4388 žen. ↩

    3816 vězňů bylo odsouzeno za kontrarevoluční činnost.

  4. Přítok řeky Tom u města Myski. ↩